Umývání oken by se dalo zvládnout svépomocí, ale v některých situacích bych na tuto práci povolal profesionály.
Jedenácté patro. K umývání oken v přízemním bungalovu, kdy jsou okna umístěna ve výšce jednoho metru nad zemí, bych si profesionální úklidovou firmu nezval, protože tuto práci bych zřejmě zvládl svépomocí zcela bezpečně. Něco jiného je ale mytí oken v jedenáctém patře, což je přibližně třiatřicet metrů nad zemským povrchem. Umývat okna v takové výšce bych se asi zdráhal a přenechal bych tuto práci někomu jinému. Nejlépe lidem zkušeným, kteří pracují precizně a zároveň bezpečně.
Mám nevhodné štafle. Před pár dny jsem pokládal na strop v místnosti textilní omítku. Používal jsem u toho hliníkové štafle, které mají tu nepříjemnou vlastnost, že když se nedostatečně rozevřou do plné šíře, dovedou takzvaně prudce poskočit kupředu. Probíhá to tak, že na štafle vylezu a až po nějaké době, například za půl minuty, štafle udělají prudký pohyb vpřed, čímž se zarazí v horní zarážce. Tento prudký pohyb ale uvede tělesné těžiště do pohybu vpřed a už se mi několikrát stalo, že jsem ze štaflí málem spadl. A když se to náhodou přihodí u otevřeného okna, může vás to katapultovat ven na ulici.
Mytí oken v pantoflích. Rozhodně bych neumývat okna v pantoflích, které mohou svézt nohu do strany, čímž ztratím rovnováhu. Buď bych k mytí oken použil pevnou obuv, například tenisky, anebo bych tuto práci prováděl zcela naboso, kdy jsou bosá chodidla trochu vlhká a lépe drží na různých površích.
Vysoko těžiště. Když se pohybuji na štaflích, mám velmi vysoko těžiště těla. Stačí pak jeden nevhodný pohyb a pád z okna je neodvratný. Problém je v tom, že se tu nemám čeho zachytit, otevřené okno je nestabilní a nemá na sobě žádný držák. Právě proto bych raději svěřil mytí oken profesionálům z úklidové firmy ve Frýdku-Místku, abych se vyhnul těmto nebezpečným situacím.