Zatímco dáma, která na sebe v letech minulých oblékla nějakou pravou kožešinu, chtěla být rozhodně nepřehlédnutelná, u původních majitelů tohoto obleku je tomu právě naopak. Rozhodně je skvělou zprávou, že už můžeme konečně začít používat minulý čas v případě nošení pravých kožichů u člověka. Na naší planetě je ale velká spousta těch, kteří si na každou zimu pořizují nový kožich. Těm to ale za zlé mít určitě nebudeme.
o Takové polární lišce by asi v zimě pěkně cvakaly zuby, kdyby si nechala svou letní „pelerínku“.
Příroda je v tomto ohledu opravdu moudrá. Právě od ní jsme „obšlehli“ nápad na funkční prádlo a různé jiné vychytávky, jakými jsou například vrstvení oblečení. Zimní kožešina zvířat je totiž také šikovně navrstvena.
a) Těsně u těla je podsada.
– Jedná se o husté a jemné chlupy, které tím, že zadržují velké množství vzduchu, zaručují tepelnou izolaci.
b) Následují dvě krycí vrstvy srsti.
c) Jako další vrstvu příroda na své zimní tvory navlékla osiníky.
– Ty mají za úkol podsadu zpevnit a zamezit tomu, aby srst zplstnatěla.
d) Vše je zakončeno pesíky.
– Dalo by se říci, že je to taková pláštěnka, která zabrání proniknutí vody.
Mimikry, kam se podíváš
Kromě tepelných vlastností, musí mít kožešina i dobrou funkci maskovací. Proto v severských krajích oblékají zvířata na zimu většinou bílé kožichy a na jaře je vymění za barevné. Kromě savců, kterými jsou polární zajíc, polární liška, lasice hranostaj nebo polární vlk, mění své barvy na zimu i mnozí ptáci.
I v našich končinách se na zimu zvířata převlékají. Jen to není tak markantní. V zimě bývají světlejší a na jaře ztmavnou. Například zmíněný polární zajíc by byl v létě od toho našeho k nerozeznání. V zimě by tito zajíci vypadali jako naprosto odlišné druhy.
o Příroda je prostě v mnoha ohledech dokonalá.
Jen my, pánové tvorstva, jí to občas kazíme.