Vezměte si takové dnešní politiky. Co nám jenom všechno můžou připomínat! Ale nebojte se, nebudu tu používat ani názvy zvířat, ani něčeho jiného, co se většinou používá jako urážky. Napadlo mě totiž, že jsou politici vlastně úplně jako ryby.
Nevěříte? Přesvědčte se.
Takový politik je třeba jako štika. Jak jenom vidí nějakou kořist, kterou by mohl dostat, mrštně po ní vystartuje a jeho oběť většinou nemá žádnou šanci.
Nebo je takový politik spíš sumec? Válí se někde hodně hluboko v kalné vodě a v bahně a je postrachem pro všechno kolem sebe.
Nebo je jako žralok. Napadne klidně cokoliv, jenom aby to ukořistil. A je mu vcelku jedno, co to je.
Nebo je jako lín nebo tloušť. Tedy je líný a jen si tak v poklidu tloustne.
Nebo je jako kapr. I když žije v zahnívajícím rybníce, má se dobře, a naopak v čistém proudu se necítí nijak příjemně.
Nebo je jako úhoř. Ať se dostane do jakéhokoliv sevření, vždycky vyklouzne.
A pokud to nevezmeme tak konkrétně? I pak jsou politici jako ryby.
Pokud je člověk krmí, zvyknou si a stahují se k tomu rohu hojnosti ve stále početnějším stavu, dokud je jim tam přáno.
Když jsou nažraní, nejednou ani ploutví nehnou.
Zato jindy jim není ani jejich rybník dost velký a umí si pěkně vyskakovat.
I když se chytí na nějakou nástrahu, nevzdávají to a vzdorují. I když už jsou na suchu, cukají se. A ti největší pak většinou nakonec díky svojí moci uniknou.
Malé ryby zase často proklouznou sítí nebo je necháváme plavat, dokud se z nich nestanou nezdolatelné velké ryby.
A z takových malých ryb se časem stanou velké, pokud se tedy mají na pozoru, obezřetně proplouvají životem a nenechají se hned zkraje těmi velkými sežrat.
A pokud politiky stejně jako ryby někdo nachytá, svorně mlčí a věří, že to nějak přečkají.
Někdy se to stane a někdy ne. A když ne, jsou kolikrát nakonec pěkně vypečení. A lidé je až do omrzení baští a zase baští.