Stěhovací proces se může týkat i seniorů. Například se lidé v rámci rodiny dohodnou, že babička přenechá rodinný dům svému vnoučeti a přestěhuje se do městského bytu, který v současné době to vnouče obývá. Půjde vlastně o stěhování dvou domácností, kdy si mohou lidé v příbuzenstvu navzájem vypomáhat. Jaké zásady bych mohl v takových případech těmto lidem doporučit?
Nenechte je nosit těžká břemena. V první řadě bych se postaral o to, aby starý člověk, v tomto případě tedy například babička v důchodovém věku, nenosili nic těžkého. Pokud vysloveně nejde o trénovaného sportovce, pro starší organismus může být extrémní fyzická zátěž velmi nebezpečná. Těžší věci, odhadem nad dvanáct kilogramů, by měli přenášet stěhováci, případně někdo z mladších členů rodiny.
Pozor na letní vedra. Jestliže se stěhování v Praze 8 uskuteční v době letních veder, starší lidé by neměli být vystavováni příliš vysokým teplotám. Snažil bych se je umístit do klimatizované místnosti nebo do jiných prostor, kde je chladněji, a nenechával bych je nosit raději žádná břemena. Jistou možností je také stěhování pozdě večer nebo velmi brzy ráno, kdy teplota ovzduší není tak vysoká.
Nebezpečí podklouznutí. Uskuteční-li se stěhování v Praze naopak v zimních měsících, dbal bych o zajištění posypového materiálu a postaral bych se o eliminaci nebezpečí podklouznutí, což může přijít vhod pro každého, kdo se stěhování zúčastní. Pro staré lidi může být pád na chodníku osudný, například si někdo zlomí stehenní kost v krčku, bude upoután na lůžko velmi dlouhou dobu, onemocní zápalem plic a kvůli poúrazovým komplikacím nakonec zemře. Vhodným posypovým materiálem je křemičitý písek, ten nereaguje se sněhem a ledem a nevytváří na ošetřeném povrchu břečku, jak to umí posypová sůl. Toho písku postačí jen malé množství v plastovém kbelíku, není nutné mít doma kvůli tomu tunu písku.